|
|
Kapucínské kláštery litoměřické diecéze v letech 1900 - 1950
Frýba, Luboš ; Buben, Milan (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl představit šest kapucínských klášterů na území Litoměřické diecéze v první polovině 20. stol. Pozornost je zaměřená na vnitřní chod jednotlivých konventů: vzdělávání, stavební činnosti, vybavení a s tím spjatá komunikace s dalšími institucemi, či osobami. Samotné historii klášterů předchází úvodní kapitoly seznamující s dějinami Kapucínů v Českých zemích a vývojem vztahů katolické církve s jednotlivými státními útvary, které se na našem území vystřídaly v 1. pol. 20. stol. Důležitou kapitolou jsou také významné osobnosti, kde se formou kratších medailonků představí řeholníci, kvardiáni aj. osoby, jež se významně zapsali do moderní historie této šestice konventů. V souvislosti s kláštery Litoměřické diecéze se objevují i témata jako postoloprtský masakr po 2. světové válce, akce "K". Zároveň je nutné také krátce zmínit současný stav klášterů a jejich využití.
|
|
|
Ikonografie sv. Františka v období 17. a 18. století
Drdáková, Kateřina ; Vymazalová, Marie (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá ikonografií vybraných děl sv. Františka v období 17. a 18. století v Čechách. Práce je zaměřena především na obrazy, které vznikly a byly svázány s rozvojem žebravých řádů v době reformace církve. První část se věnuje životu a legendě sv. Františka, která je základem pro následné zpracování jednotlivých vyobrazení. Neodmyslitelnou součástí práce je také téma vzniku a vývoje žebravých řádů, které zobrazování sv. Františka zapříčinily. A to konkrétně františkáni, minorité a kapucíni. Důležitou kapitolou je také zbožnost českých zemí v době baroka, která dokládá znovuoživení úcty sv. Františka v průběhu 17. a 18. století v Čechách. Všechny výše zmíněné části dají podklad pro následující kapitoly konkrétních vyobrazení. Ikonografie jednotlivých scén je popsána nejdříve v obecném zobrazení včetně nejvýznamnějších světových příkladů. Velká část práce se věnuje jednotlivým dílům spojeným s českým prostředím. Nejvíce zastoupeným vyobrazením jsou Stigmatizace sv. Františka, Extáze, Porciunkulový zázrak či jeho Smrt. V poslední řadě se práce zaměří na klášterní lunetové cykly ze života sv. Františka.
|
|
| |
|
|
Historie kapucínského kláštera v Žatci
Frýba, Luboš ; Buben, Milan (vedoucí práce) ; Čepelák, Jiří Augustin (oponent)
Cílem této práce je představení dějin kapucínského kláštera v Žatci od jeho založení v r. 1676 po zrušení v r. 1950. Samotnou klášterní historii předchází prezentace kapucínského řádu a stručné dějiny Žatce se zaměřením na vývoj víry ve městě. V rámci klášterní historie jsou přiblíženy také významné osobnosti spjaté s touto památkou. Další část se věnuje umělecké výzdobě klášterního kostela Korunování Panny Marie a uměleckým dílům samotného kláštera, které se dochovaly v jiných institucích. V závěru práce je ukázán současný stav celého klášterního komplexu a jeho plány do budoucna.
|
|
| |
|
|
Kapucínský řád a společnost v Čechách a na Moravě v letech 1618-1673
Brčák, Marek ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Kuchařová, Hedvika (oponent)
Diplomová práce se zabývá historií kapucínského řádu v Čechách a na Moravě v letech 1618-1673. Rok 1618 je datem vzniku česko-rakouské kapucínské provincie. Horní mezník tvoří rok 1673, kdy se tento správní celek rozděluje na českou a rakouskou část, čímž jsou ustanoveny dvě nové samostatné provincie kapucínského řádu. První kapitola diplomové práce se věnuje zhodnocení dosavadní sekundární literatury a rozboru pramenů k danému tématu, z nichž se soustřeďujeme především na narativní prameny, jelikož jsou hlavním zdrojem informací této diplomové práce. Druhá kapitola se zaměřuje na charakteristiku (s důrazem na řádovou organizaci a formaci) a obecný dějiny kapucínského řádu. Bez znalosti specifik a zaměření tohoto řádu totiž lze jen těžko pochopit jeho působení a chování v Čechách a na Moravě. Při vypracování této části jsme nemohli pominout ani františkánský kontext a jeho historii, neboť se taktéž promítl do zaměření a spirituality kapucínského řádu. V třetí kapitole popisujeme samotné dějiny česko-rakouské kapucínské provincie, které jsou v této době ve znamení velkého rozvoje, z pohledu nárůstu počtu členů a konventů v provincii. Zaobíráme se zde otázkami vývoje složení osazenstva zdejší provincie z hlediska geografického původu a sociální stratifikace, dále se zabýváme dopadem třicetileté války...
|
host ::
RSS.